Zpět na přehled událostí
  14.8.2011

Hrad Frymburk na Náchodsku dostal v posledních letech přezdívku "zapomenutý". Zřícenina zarostla a stala se pro návštěvníky nebezpečná. Dnes však už mohou turisté hrad opět navštívit, i když formálně stále jen na vlastní nebezpečí. Průvodce jim dělá třináctiletý syn nových majitelů v kostýmu a s mečem u pasu.

Noví majitelé se před pár týdny do Nového Hrádku přestěhovali. Majitelkou hradu je nyní Mirka Kahounová, která se rozhodla Frymburk zpřístupnit. Stále však jen na vlastní nebezpečí.

Když se ale nyní v Novém Hrádku zeptáte, kdo je na hradě pánem, s překvapením se dozvíte, že o prázdninách je to syn nových majitelů, třináctiletý Miloslav Kahoun. Teenager na hradě rád provází návštěvníky, kteří o Frymburk projeví zájem a přijdou do hájovny v podhradí, kde noví majitelé bydlí.

Miloslav Kahoun při páteční historicky první novodobé svatbě na hradě u vstupu do zříceniny ochotně naléval do kelímků studenou vodu všem, které výšlap na hrad v letním odpoledni vyčerpal. Mladý kastelán také prozradil plány majitelů na postupné zpřístupnění hradu.

"Chceme to dozdít a opravit nároží. Věž hradu by mohla časem dostat možná i střechu," nastínil třináctiletý chlapec oblečený do žluté imitace historického kostýmu a s malým mečem za pasem.

Kromě majitele se snaží hrad obnovit i nadšenci

Roli kastelána bere vážně a rád na svém hradě provází. "Je to skvělé. Hrad je teď můj kamarád. Moc mne to baví," říká chlapec, který nastoupí po prázdninách v Novém Hrádku do sedmé třídy.

Hradní pán by byl rád, aby byl hrad co nejdříve zabezpečený, aby už nemuselo být všude kolem upozornění, že vstup je jen na vlastní nebezpečí. To v současnosti visí na hradě i na okolních stromech spolu s telefonním číslem 725 044 902, na němž lze majitele požádat o návštěvu hradu.

Spolumajitel hradu Miloslav Kahoun starší loni řekl, že koupil Frymburk, protože prý byl vždy tak trochu fanda do hradů. Vždy nějaký toužil vlastnit, a tak když viděl nabídku na prodej Frymburka i s pozemky a některými objekty, dlouho prý neváhal.

Už několik let předtím hrad uklízeli, opravovali a vysvobozovali z letitých náletů také nadšenci ze společnosti ochránců památek východních Čech. Ti docílili toho, že hrad několikrát ročně mohli navštívit v rámci různých akcí i turisté, a pokračují v pomoci i nyní, kdy má nového majitele.

Nový majitel chce hrad více dostat do obecného povědomí

Majitelé si sehnali projektanta na stavební a zajišťovací zásahy na hradě a mají už závazné stanovisko na opravu nároží hradu. Jejich záměry už také přímo v prostorách Frymburku posuzovali památkáři z Josefova.

Majitelům a ochráncům památek se nedávno například podařilo při brigádách odkrýt terasy do stavu, v jakém byly po posledních opravách hradu ve čtyřicátých letech minulého století.

Majitel se snaží snahy nadšenců o zpřístupnění Frymburka podporovat. "Nevím, jestli bude možno hrad v nějaké míře zrekonstruovat do původní podoby a umístit tam třeba i nějaké expozice, ale rozhodně bych chtěl zpřístupnit alespoň hradní areál. Bude záležet na spoustě věcí," řekl loni MF DNES Miloslav Kahoun.

O koupi nějakého hradu prý usiloval už dlouho. "Mám k tomu trochu vztah, jsem členem spolku přátel starožitností a o památky se zajímám, spíš tedy o hrady než o zámky. Naskytl se Frymburk, tak jsme ho koupili," říká nový majitel a dodává, že hrad znal už dříve, především z literatury: "Líbí se mi, že je původní a zachovalý, bez nějakých hrubších novodobých přestaveb. Chtěl bych, aby se na Frymburku něco dělo, aby nebyl uzavřen a aby o něm lidé věděli."

  24.9.2010

Josef Bartoň Dobenín prodává unikátní zříceninu na Náchodsku. Nový majitel chce v obnově hradu a jeho zpřístupňování pokračovat.

Kdo se o uplynulém víkendu vydal na mimořádně zpřístupněný hrad Frymburk u Nového Hrádku na Náchodsku, možná mezi návštěvníky minul i budoucího majitele hradu. Dosavadní majitel, podnikatel a vlastník novoměstského zámku Josef Marian Bartoň Dobenín, totiž zříceninu prodává. Nový majitel by ji měl převzít na přelomu září a října. Hrad Frymburk nabízela ke koupi síť známé české realitní kanceláře a v její nabídce se ani neohřál. Romantickou zříceninu, která je až na výjimky z bezpečnostních důvodů nepřístupná, koupil majitel firmy Keltská stavební Miloslav Kahoun z Praskoles na Berounsku. Je prý tak trochu fanda do hradů. Možná i proto, že jen pár kilometrů od jeho bydliště stojí dva známé hrady Žebrák a Točník. Sám prý vždy toužil nějaký hrad vlastnit, a tak když viděl nabídku na prodej Frymburka i s pozemky a některými objekty, dlouho neváhal. K hradu se rovněž chystá odstěhovat.

Znal Frymburk z literatury, líbí se mu jeho původní podoba

O hrad už několik let ve spolupráci s rodinou Bartoňů pečuje také společnost Ochránci památek východních Čech, která na hradě pořádá brigády a jednou do roka její členové hrad otevřou pro veřejnost. Minulou sobotu tam kromě výstav a komentovaných prohlídek bylo možno zhlédnout vystoupení skupin historického šermu nebo koupit tradiční řemeslné výrobky.

Snem nadšenců ze společnosti ochránců památek je otevřít hrad pro veřejnost po celou turistickou sezonu a zařadit ho do nabídky turistických cílů

Bude však nový majitel jejich záměrům nakloněn? Nehrozí zřícenině další zapomnění jako v minulých desetiletích? Zdá se, že ne.

Miloslav Kahoun slibuje, že bude snahy nadšenců o zpřístupnění Frymburka podporovat: "Jsem s nimi už v kontaktu. Nevím, jestli bude možno hrad v nějaké míře zrekonstruovat do původní podoby a umístit tam třeba i nějaké expozice, ale rozhodně bych chtěl zpřístupnit alespoň hradní areál. Bude záležet na spoustě věcí a na jednáních s památkáři." O koupi nějakého hradu prý usiloval už dlouho. "Mám k tomu trochu vztah, jsem členem spolku přátel starožitností a o památky se zajímám, spíše o hrady než o zámky. Naskytl se Frymburk, tak jsme ho koupili," říká nový majitel Frymburku. Dodává, že hrad znal už dříve, především z literatury. "Líbí se mi, že je původní a zachovalý, bez nějakých hrubších novodobých přestaveb."

Víkendová akce na hradě se mu prý také líbila. "Rád bych v téhle tradici s ochránci památek pokračoval. Chtěl bych, aby se na Frymburku něco dělo, aby nebyl uzavřen a aby o něm lidé věděli," plánuje Kahoun.

Nadšenci už plánují konzervaci části hradního zdiva

A co na to Ochránci památek východních Čech?Místopředseda společnosti Rudolf Khol vítá, že hrad koupili lidé, kteřímají zájem unikátní zříceninu zachránit a zpřístupnit. "Jejich vize se shodují s našimi. První jednání s novými majiteli byla vstřícná. Věříme, že spolupráce při záchraně hradu bude možná. Nechci předbíhat, ale pokud se podaří zajistit potřebnou dokumentaci, mohla by v příštím roce začít konzervace části zdiva hradu,"míní Khol.

Hrad měl v minulosti řadu zajímavých majitelů. Třeba Jan Městecký z Opočna nechvalně proslul jako jeden z nejkrutějších vládců své doby a rovněž jako "korouhvička". Vždy se totiž přidal na tu stranu, která mu nejvíc vyhovovala. Před husitskými válkami byl znám jako loupežník, který roku 1415 na Den všech svatých vyplenil opatovický klášter a opata umučil. V té době se hlásil k husitům, avšak už v roce 1420 stál při králi, ač slíbil být na straně pražanů a Žižky.

V roce 1421 Jan Městecký dobyl Chotěboř a povraždil tam na tisíc táboritů, jednoho nechal v Chrudimi uprostřed náměstí upálit. Když Chrudim oblehli pražané, pokorně je prosil, aby mu odpustili. Dva roky pak držel s nimi, ale roku 1423 se opět spojil s protivníky husitů. Chtěli porazit Žižku, ale ten své nepřátele u Hořic rozprášil.

Jan Městecký se svými kumpány pak ze vzteku vypálil jednu ulici na předměstí Hradce Králové a zabil kněze. Dočkal se proto odplaty od husitů. Ti roku 1424 v bitvě u Skalice jeho lidi zajali a zabili. Pak husité dobyli Hrádek a mnoho obyvatel městečka za proradného "korouhvičku" zaplatilo životem. Jan Městecký se nakonec dal zase k husitům.

Hradní věž je unikát

Zříceninu hradu Frymburku u Nového Hrádku na Náchodsku donedávna skrýval les. Dnes je už z dálky vidět především jeho mohutná věž, která co do průměru nemá v Čechách obdoby. Frymburk vznikl zřejmě na počátku 14. století. Jeho zakladatelem byl některý z významných feudálů té doby. Hradu dominovala mohutná okrouhlá věž o průměru osmnáct metrů. Součástí opevnění byla i horní hradba, byly tam dva podélné paláce, brána pro pěší a brána z dolního hradu. Kolem hradu byly příkopy, přes které vedly dva mosty. Kvůli svému rozsahu stavba musela být velmi nákladná. Hrad tvoří mohutné opevnění na malém půdorysu, podobný u nás neexistuje. Bez nadsázky lze říct, že mezi českými hrady jde o unikátní památku. O jeho někdejším významu svědčí i to, že severní část dnešních Orlických hor byla po staletí nazývána horami Frymburskými.

  25.3.2010

Ještě před několika lety o zřícenině hradu Frymburk na Náchodsku téměř nikdo nevěděl. Díky úsilí Společnosti ochránců památek ve východních Čechách i majitele hradu by památka opět mohla být přístupná veřejnosti.

Také letos budou nadšenci ze Společnosti ochránců památek ve východních Čechách pokračovat ve snaze zlepšit stav zříceniny hradu Frymburk u Nového Hrádku na Náchodsku. Stále totiž sní o tom, že pozoruhodný zapomenutý hrad na Náchodsku jednou zpřístupní veřejnosti. Ochránci památek proto 1. dubna vyhlásí veřejnou sbírku na záchranu hradu. "Informace o sbírce chceme zveřejnit na internetu a v médiích. Peníze by měly pomoci financovat počátek oprav, nákup materiálu a stavební zásahy na hradě, které napomohou hrad zpřístupnit veřejnosti," říká člen společnosti ochránců památek Rudolf Khol.

V minulosti hrad býval cílem výletníků

V minulosti hrad býval výletním místem, na počátku dvacátého století se stal majetkem podnikatelské rodiny Bartoňů, které patří například zámek v Novém Městě nad Metují. Zřícenina Frymburku je dodnes majetkem rodiny a Josef Marian Bartoň-Dobenín umožňuje ochráncům památek hrad opravovat. Podle Khola bude letos na hradě opět několik brigád: "První bude o posledním dubnovém víkendu. Budeme uklízet areál hradu, odstraňovat případné nálety a opravíme vstupní schodiště poničené zimou." V polovině května zavede výletníky na hrad tradiční pochod Hrádouská vařečka. "Po dohodě se Sokolem Nový Hrádek povede kolem hradu trasa pochodu. Jeho účastníci se budou moci na hradě zastavit a prohlédnout si ho. Budou tam i propagační materiály a razítko hradu. Bude to letošní první jednorázové zpřístupnění hradu," říká Khol.

Ještě do prázdnin chtějí nadšenci při další brigádě železnou mříží provizorně zakrýt hradní studnu. "To kvůli bezpečnosti, aby tam někdo nespadl," vysvětluje člen společnosti ochránců památek. Příznivci hradu plánují i sbírání kamenů před hradní branou a jejich pozdější využití při statických úpravách. Tou první bude po diskusi s archeology Muzea Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou a s odborníky Národního památkového ústavu v Jaroměři-Josefově stavební zajištění jihozápadního nároží hradu. "Je to nejkritičtěji ohrožené místo, zdivo je tam nejvíce vypadané. Nejdřív tam ale musí proběhnout archeologický průzkum," sděluje Khol.

V září se hrad otevře pro veřejnost při Dnech evropského dědictví. Příznivci Frymburku plánují, že tam pozvou skupinu historického šermu a zorganizují malý jarmark. Zájemci si budou moci prohlédnout hrad s průvodcem a dozvědět se podrobnosti z jeho historie.

Se zpřístupněním pomáhá i majitel hradu

Společnost ochránců památek se k záměru zpřístupnit zříceninu Frymburku veřejnosti připojila poté, co několik jejích členů už delší čas o zapomenutý hrad pečovalo. S jejich snažením vyslovil souhlas a nakonec je i podpořil majitel hradu, který zajistil dřevorubce, společně pak na hradě uspořádali několik brigád. Při nich zříceninu především zbavovali letitých porostů a náletů.

Minulý rok příznivci Frymburku zříceninu poprvé zpřístupnili pro veřejnost. "Zájem lidí nám vyrazil dech. Očekávali jsme, že za dva dny přijde na hrad tak sto lidí, ale ono jich přišlo přes pět set. Bylo důležité, že tam byly i komentované prohlídky a lidé se o hradu něco dozvěděli," míní šéf Společnosti ochránců památek ve východních Čechách Jiří Němeček. Záměrem ochránců památek je ale dlouhodobější zpřístupnění hradu. "Jsem přesvědčen, že by to mohlo být už brzy. Na rozdíl třeba od zříceniny Vízmburku, která představuje pro návštěvníky daleko větší riziko a jejíž zpřístupnění bude stavebně daleko složitější," porovnává Němeček.

Fakta

Komu hrad patřil Majitelem hradu byl Jana Městecký z Opočna, který nechvalně proslul jako jeden z nejkrutějších vládců své doby. Už před husitskými válkami byl znám jako loupežník, který vyplenil opatovský klášter a opata umučil. Později se hlásil k husitům, ale přešel na stranu krále Zikmunda. Od poloviny 16. století byl hrad opuštěn. Snad tam ještě bydleli panští úředníci či správci, . Žádné opravy se však neprováděly a hrad chátral. V první polovině 17. století při selském povstání hrad vyplenili sedláci. V roce 1635 byl Frymburk zapsán jako hrad zbořený.

Hradní věž je unikát Zříceninu hradu Frymburku u Nového Hrádku na Náchodsku donedávna skrýval les. Dnes už je hrad patrný do daleka především svou mohutnou věží, která co do průměru nemá v Čechách obdoby. Frymburk vznikl zřejmě na počátku 14. století. Jeho zakladatelem byl některý z významných feudálů té doby. Hradu dominovala mohutná okrouhlá věž o průměru osmnáct metrů. Součástí opevnění byla i horní hradba, byly tam dva podélné paláce, brána pro pěší a brána z dolního hradu. Kolem hradu byly příkopy, přes které vedly dva mosty. Kvůli svému rozsahu stavba musela být velmi nákladná. Hrad tvoří mohutné opevnění na malém půdorysu, podobný u nás neexistuje. Bez nadsázky lze říct, že mezi českými hrady jde o unikátní památku. O jeho někdejším významu svědčí i to, že severní část dnešních Orlických hor byla po staletí nazývána horami Frymburskými.

  23.4.2009

Frymburk - neznámý, cenný hrad

ZÁCHRANA ZAPOMENUTÉHO HRADU Zřícenina málo známého hradu Frymburku u Nového Hrádku na Náchodsku je v Česku unikátní svou mohutnou a neobvykle širokou věží. Snem milovníků památek je opuštěný a dosud nepřístupný hrad jednou opět otevřít pro veřejnost.

Nový Hrádek - Zříceninu hradu Frymburku u Nového Hrádku na Náchodsku donedávna skrýval les. Po nadcházejícím víkendu by kolem ní už neměl být ani keř.

Nadšenci ze Společnosti ochránců památek východních Čech, dřevorubci amajitel zříceniny, podnikatel Jan Bartoň, se snaží, aby hrad nezmizel z mapy a lidé na něj nezapomněli. Jednou by mohl být i zajímavým turistickým lákadlem.

Zatím jsou na začátku cesty. "Jsme rádi, že se ledy prolomily. Že se nám majitele hradu podařilo přesvědčit, že to se záchranou hradu myslíme vážně," říká Rudolf Khol ze Společnosti ochránců památek východních Čech, který by byl rád, kdyby byl hrad časem přístupný i pro návštěvníky: "Zpočátku třeba jen někdy a v letní sezoně."

Cílem nadšenců je zastavit pomalou zkázu hradu, který se pozvolna rozpadává. "Rádi bychom pak z hradu citlivými zásahy udělali přístupné místo a získali i peníze na jeho obnovu," dodává Khol. Příkladem jemu a jeho kolegům jsou nadšenci ze Sdružení pro záchranu hradu Kumburku, kteří získávají na renovaci zříceniny ročně menší částky z různých dotačních fondů.

Majitel hradu Josef Marian Bartoň-Dobenín nápad zpřístupnit památku vítá. "Vše ale bude záležet na tom, zda společnost ochránců památek dostatečně zajistí bezpečnost návštěvníků. Pokud se to podaří, pan Bartoň je budoucímu zpřístupnění hradu velmi nakloněn," sděluje Ondřej Daněk, správce zámku v Novém Městě nad Metují, který podnikateli Bartoňovi rovněž patří.

Frymburk nemá mezi českými hrady obdobu Frymburk není příliš známý hrad. Členové Společnosti ochránců památek východních Čech proto zpracovávají jeho velmi podrobnou kroniku, doplňují ji fotografiemi a kresbami. Některé pocházejí ještě z dob, kdy zřícenina bývala cílem romantických výletníků.

Frymburk založili zřejmě počátkem 14. století. Jméno zakladatele není známo, ale vzhledem k rozsahu stavby to nemohl být žádný bezvýznamný šlechtic, ale některý z významných feudálů té doby.

Hradu dominovala mohutná okrouhlá věž o průměru asi osmnáct metrů, měl přízemí a první patro. Součástí opevnění byla i horní hradba, byly tam dva podélné paláce, brána pro pěší a brána z dolního hradu. Kolem hradu byla soustava příkopů, přes něž vedly dva visuté mosty. "Kvůli svému rozsahu stavba musela být velmi nákladná. Byla zajímavou kombinací síly a vzdoru. Hrad tvoří mohutné opevnění na malém půdorysu,, podobný u nás neexistuje. Bez nadsázky lze říct, že mezi českými hrady jde o unikátní památku. O jeho někdejším významu svědčí i to, že severní část dnešních Orlických hor byla po staletí nazývána horami Frymburskými," říká Khol.

Někdejší majitel hradu patřil mezi krutovládce Ze zajímavých majitelů hradu lze jmenovat Jana Městeckého z Opočna, který nechvalně proslul jako jeden z nejkrutějších vládců své doby. Říkalo se mu i Korouhvička, vždy se totiž přidal na tu stranu, kde mu to nejlépe vyhovovalo.

Už před husitskými válkami byl znám jako loupežník, který roku 1415 na den Všech svatých vyplenil Opatovický klášter a opata umučil. V té době opanoval i hrad Hradiště a bez vědomí jeho pravého majitele ho prodal. To už se hlásil k husitům, avšak v roce 1420 přešel na stranu čerstvě korunovaného krále Zikmunda, ač slíbil být na straně Pražanů a Žižky. V roce 1421 dobyl Chotěboř a na tisíc táboritů v ní povraždil. Jednoho nechal uprostřed náměstí upálit.

Když Pražané oblehli Chrudim, prosil je, aby mu odpustili. Dva roky držel s nimi, než se roku 1423 opět spojil s protivníky husitů a společně chtěli porazit Žižku poblíž Hořic. Ten je však rozprášil a tak Jan Městecký se svými kumpány ze vzteku vypálil jednu ulici na předměstí Hradce Králové a zabil jednoho kněze. Brzy se ale dočkal husitské odplaty. V roce 1424 v bitvě u Skalice husité pobili mnoho jeho lidí. Městecký zemřel o sedm let později v Hostinném.

V roce 1538 získal hrad Jan Trčka z Lípy mladší. Tomu později patřilo kromě Frymburku i Opočno a spojení obou panství způsobilo, že Frymburk přestal být využíván jako feudální sídlo, protože se co do pohodlí nemohl Opočnu rovnat. Někdy od poloviny 16. století byl hrad opuštěn. Snad jen nějací panští úředníci či správci tam ještě bydleli. Žádné opravy se však neprováděly a hrad začal nezadržitelně chátrat.

Nad obnovou bděl slavný architekt V roce 1925 koupil Frymburk podnikatel Josef Bartoň z Dobenína, který získal i rozlehlé lesy v okolí. V Roce 1939 přešlo vlastnictví hradu na jeho syna Václava Bartoně. "O tom, že byl svědomitým majitelem, svědčí i to, že v červenci roku 1940 vyzval Státní památkovou správu, aby urychleně vyslala na hrad Frymburk odborníka. Chtěl znát názor tehdejších památkářů na celkový stav hradu a namožnosti jeho opravy," uvádí v kronice Frymburku Rudolf Khol.

Už tehdy se mluvilo o nebezpečí sesutí některých postranních hradních zdí. Počátkem října téhož roku začal Václav Bartoň s opravami. Nechal odstranit stromy a keře ze zdí a částečně i ze dvora. Opravou prošla malá prsní zeď před hlavní branou. Dohled nad opravami měl známý pražský architekt Pavel Janák.

Větší opravy měly zřejmě pokračovat v příznivějších časech. V roce 1948 však komunisté Frymburk i veškerý další majetek Bartoňů z Dobenína znárodnili.

Frymburk se stal k obrovské škodě své i naší majetkem nás všech. Už v únoru 1950 Místní národní výbor v Novém Hrádku naléhavě upozorňoval Státní památkovou správu, že jen urychlené opravy mohou zachránit, co se dá. Nic se však nezměnilo," píše se v hradní kronice.

O hrad se dnes zajímají hlavně nadšenci V roce 1977 prošel Frymburk podrobným stavebně historickým průzkumem. Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů v Praze vypracoval obsáhlou studii o hradu, ale jinak se na hradě nedělo nic. S výjimkou občasného vyřezání náletových dřevin, ovšem ani to nemělo dlouhodobější efekt.

Až na jaře roku 1990 se na vývěskách v Novém Hrádku objevily letáčky zvoucí zájemce ke spolupráci při záchranné akci Frymburk 90, při níž byly likvidovány náletové porosty.

V únoru roku 1991 vznikl Kruh přátel hradu Frymburku, který začal na hradě pořádat besedy a akce jako Frymburské slavnosti časů gotiky. Finanční efekt těchto akcí byl nečekaný a pomohl financovat pracovní aktivity na hradě.

Nadějný začátek sdružení zastavila restituce hradu Josefem Marianem Bartoněm-Dobenínem. V roce 1995 měla zřícenina krátkou dobu i správce. V letech 1996 a 1997 se opravila brána, to však vedlo hlavně k uzavření hradu.

V letech 1995 a 1996 byla velká hradní věž opět zbavena náletových porostů. Záchranné práce však ukončil nedostatek financí a ze zříceniny odešel i správce. Poté jakékoliv udržovací práce na hradě ustaly.

  9.3.2009

Nadšenci opravují Frymburk

Frymburk - Majitel zámku v Novém Městě nad Metují a potomek slavného podnikatelského rodu Josef Bartoň-Dobenín zvažuje, že pronajme za symbolickou cenu zříceninu hradu Frymburk sdružení nadšenců, kteří se snaží o opětovné zpřístupnění památky u Nového Hrádku. Zříceninu gotického hradu Frymburk považují mnozí památkáři za jeden z nejzvláštnějších hradů v České republice. A to především kvůli masivní rozložité věži, která má na rozlohu hradu neobvykle velký průměr. Hrad je však už řadu let nepřístupný, neboť je neudržovaný.

Majitel zámku v Novém Městě nad Metují i zříceniny Frymburk Josef Bartoň nyní vyzval členy sdružení záchrany hradu Kumburku a ochránce památek východních Čech, aby navrhli formou smlouvy, jak si představují dlouhodobější pronájem. Na jejím základě by Josef Bartoň mohl zřejmě za symbolickou sumu nepřístupný hrad pronajmout sdružení nebo společnosti, kterou budou tvořit nadšenci, zástupci městečka Nový Hrádek a zástupce majitele. Nadšence zastupuje sdružení záchrany hradu Kumburk, kteří už mají zkušenosti s oživením stejnojmenné zříceniny na hranici Královéhradeckého a Libereckého kraje.

Zpřístupnit hrad veřejnost "Usilujeme o znovuzpřístupnění hradu veřejnosti. To by mohlo v oblasti zvýšit turistický ruch. Poblíž je totiž zámek v Novém Městě nad Metují, Jurkovičova Bartoňova útulna v Pekle, zřícenina Vizmburku či poutní místo Rokole. Frymburk by mohl být dalším turistickým lákadlem v oblasti," řekl Pavel Bareš ze Společnosti ochránců památek ve východních Čechách, která podporuje záchranu hradu Frymburk.

Členové této společnosti ostatně s členy sdružení záchrany hradu Kumburku uspořádali už v září loňského roku v hradbách zříceniny brigádu. Při ní zbavili vnitřní prostory hradu, hradby a pozůstatky masivní věže náletových dřevin. "Přišlo i přes špatné počasí asi patnáct lidí. Použili jsme dvě motorové pily, střihací nůžky a nálety brigádníci pálili skoro nepřetržitě přímo na nádvoří. Zbavili náletových dřevin i věž, která je těžce přístupná. Aby se nálety nevzpamatovaly, natřeli jejich zbytky látkou Roundup," řekl Ladislav Rosenberk ze sdružení záchrany hradu Kumburk.

Lidé ze Společnosti ochránců památek ve východních Čechách by rádi v brigádách dále pokračovali, další plánují hned poslední dubnový víkend. "V současnosti se ale snažíme co nejvíce soustředit na uzavření dlouhodobé spolupráce s majitelem, panem Bartoněm. Rádi bychom hrad jednou zpřístupnili lidem. Samozřejmě po určitých stavebních úpravách a zabezpečení hradu," říká člen společnosti Rudolf Khol. Hrad by potřeboval zacelit rány v podobě vypadlých kusů zdiva.

"Dnes už není trend velkých rekonstrukcí zřícenin hradů, ale spíše zachování a zakonzervování jejich současné podoby tak, aby se dál nerozpadávaly a nemizely," dodal Khol.

Hrad koupil slavný podnikatelský rod Bartoňů v roce 1925 a Josef Bartoň dokonce zvažoval jistou rekonstrukci romantické zříceniny gotického hradu, nad níž měl bdít dokonce proslulý architekt Pavel Janák. Z té však nakonec sešlo a v roce 1948 Bartoňovi o hrad stejně jako o zbytek majetku přišli.

Přestože už v roce 1950 dokonce místní národní výbor žádal o urychlené opravy zříceniny, až v roce 1990 vzniklo sdružení Kruh přátel hradu Frymburku, které se snažilo o znovuzpřístupnění Frymburku. Snažení těchto nadšenců však na více než patnáct let přerušila restituce hradu. Až v roce 2007 začali ochránci památek opět usilovat o záchranu zarostlé, nepřístupné zříceniny.

"Zdá se, že dnes jsme nalezli společnou řeč s panem majitelem. Byli bychom rádi, kdyby naši snahu podobně pochopili i zástupci státní památkové péče, protože Frymburk je kulturní památkou, která ovšem patnáct let zarůstala divoce rostoucími stromy a keři," řekl člen sdružení ochránců památek východních Čech Pavel Bareš.

  22.9.2008

Zachraňují Frymburk

Nový Hrádek - Přes chlad a občasný déšť se o víkendu na zarostlou, málo známou zříceninu hradu Frymburk, sjeli dobrovolníci s pilami. Nadšenci a členové Společnosti ochránců památek východních Čech se rozhodli tento zapomenutý malý hrad zbavit náletových křovin a stromů. Snaží se totiž o to, aby zřícenina mohla být opět jednou přístupná turistům a návštěvníkům. Dnes na ní jsou jen cedule oznamující, že vstup do hradu je zakázán. Pobyt na zřícenině, z nichž vypadávají kusy zdí a kamenů, je navíc také nebezpečný. Členové Společnosti ochránců památek východních Čech přizvali ke spolupráci Sdružení pro záchranu hradu Kumburk a spolupracují nejen se starostou Nového Hrádku, ale i s majitelem zříceniny, kterým je podnikatel Josef Marian Bartoň -Dobenín, jenž vlastní zámek v Novém Městě nad Metují a textilky.

"Sepsali jsme s ním smlouvu a je nám nakloněný. Dlouho se tady nic nedělo, i když někdy na začátku devadesátých let vznikl v obci spolek za záchranu Frymburku," řekl člen Společnosti ochránců památek východních Čech Pavel Bareš. Tato společnost například zabránila zbourání vily Anička v Hradci Králové. Podobně jako o Frymburk se členové společnosti snaží znovu vzkřísit pro turisty například hrad Rabštejnek a některé sakrální stavby, například chátrající kostel v Chloumku u Jaroměře. "Dnes jsme vykáceli uvnitř zříceniny Frymburku spoustu různých křovin, ale třeba i stromy jako břízy či javor. Patnáct let tady nikdo nic nestříhal ani neupravoval. Nemohli jsme ani projít do hradu, jak to bylo zarostlé," řekl Pavel Bareš. Brigádníci včera i po lanech vylezli na zbytky majestátní věže bývalého hrádku a zbavili náletových dřevin i nepřístupnou dominantu zříceniny. "Vykácení náletových dřevin je jen první krok k záchraně této unikátní, doposud však opomíjené kulturní památky," řekl další z členů společnosti Rudolf Khol. "Naším dlouhodobým cílem je totiž opět tuto jedinečnou hradní zříceninu zpřístupnit veřejnosti," říká Rudolf Khol s tím, že hrad by potřeboval zacelit rány v podobě vypadlých kusů zdiva. "Něco by se doplnilo, ale citlivě. Dnes už není trend velkých rekonstrukcí zřícenin hradů, ale spíše zachování a zakonzervování jejich současné podoby tak, aby se dál nerozpadávaly a nemizely," říká Rudolf Khol.

Hrad Frymburk je láká i tím, že dnes není zřejmé, k čemu v minulosti sloužil. "V sedmdesátých letech sice probíhal na zřícenině archeologický výzkum, ale ten se nedokončil. Tajemstvím je především mohutná věž s masivními stěnami. Není zřejmé, k čemu sloužila," říká Pavel Bareš.

Hrádek pochází ze čtrnáctého století a zpočátku zřejmě sloužil k bydlení. V době renesance však zřejmě zůstal jako strážní hrad. "Blízko něj měla švédská armáda za třicetileté války své ležení," popisuje alespoň zhruba historii Frymburku a okolí Pavel Bareš. S kolegou se domnívá, že by znovu zpřístupněný Frymburk mohl skvěle doplňovat okolní turistické atrakce. "Mohl by se stát jedním ze zastavení na cyklistické trase a mohl by být spolu s Vízmburkem další kuriózní památkou kraje. Už teď sem hodně jezdí lidé z okolí na cyklistické výlety," říkají členové Společnosti ochránců památek východních Čech. Podotýkají, že to ale samozřejmě vše záleží na vůli majitele hradu.