Nový Hrádek v MF Dnes

Nový Hrádek v MF Dnes

Zpět na přehled událostí

Zemřel divadelník Josef Tejkl


Datum: 6.4.2009
Autor: Petr Mareček
Zdroj: Mladá fronta DNES
Strana: 05
Rubrika: Kraj Hradecký - Kultura

Bolí-li od divadla zadek po půlhodině, je nesmyslné, říkával originální dramatik, režisér a pedagog.

Hradec Králové - Procestoval svět, mnohé kouty i divočiny, ale smrt jej zastihla na Králickém Sněžníku, pár kilometrů od Těchonína, kde se narodil. Pedagog, dramatik, spisovatel, amatérský herec a režisér Josef Tejkl v sobotu podlehl infarktu. Svérázný a tvrdohlavý solitér české dramatiky, jemuž byly vlastní syrový pohled zdola a až dumasovská pracovitost, by v červenci oslavil sedmapadesátiny. Nedávno ještě se svým novým hradeckým souborem Samohana připravil po hvězdárenské tragikomedii Asteroid Bejček druhou hru Země pokladů a po roční pauze s kosteleckými Černými šviháky, jistotou Jiráskových Hronovů, premiéroval Svět podle Kloboučka.

"Byl, dnes už s lítostí můžeme jen konstatovat, také skvělý učitel literárně dramatického oboru hradecké Základní umělecké školy Na Střezině, který založil a více než dvacet let jej i vedl. Byl také zakladatelem Divadla Jesličky, které se stalo líhní talentů divadelního umění. Desítky absolventů jsou dnes profesionálními herci, režiséry či scénografy a podíl Pepíka Tejkla na tomto českém fenoménu je obrovský. Také proto, že dovedl kolem sebe soustředit další mimořádné osobnosti. Už koncem 80. let založil dnes už legendární divadelní soubor Obsazeno, jehož název byl kryptogramem politické situace v naší zemi," říká Alexandr Gregar, předseda Volného sdružení východočeských divadelníků. Dodnes mnozí vzpomínají na inscenace Cesta z hlíny do hlíny, Pozor, chromý pes, které tehdejší dobu groteskně reflektovaly. "Pepíkovy autorské dramatické práce nikdy nepostrádaly osobitý, ale odpovědný vztah ke skutečnosti, k životu, ke světu, k umění, k povaze umělecké práce," dodává Gregar.

Zprávy zespodu V jeho hrách kritici nacházeli otisk dekadence Ladislava Klímy, černý humor E. A. Poea i temně nahlédnuté historky Bohumila Hrabala.

"Jsou to zprávy zespodu, od lidí, kteří žijí v naší skutečnosti na jiném pólu než ti, kteří podávají zprávy seshora. Zprávy shora a zprávy zespodu se výrazně liší. Myslím si, že divadlo by nemělo být loajální k politickým ani jiným garniturám, nemělo by filtrovat skutečnost falešným estétstvím salonů, nemělo by se podbízet diváckému snobství. Mělo by přinášet katarzi nebo alespoň zasáhnout, buď vyprovokovat k demonstrativnímu odchodu, nebo přimrazit k sedadlu. Bolí-li od divadla zadek po půlhodině, je nesmyslné," říkával Josef Tejkl. Největším divadelníkovým úspěchem byla černočerná hrobnická komedie ve "fernetové vířivce" Amatéři pro kostelecký soubor Černí šviháci, pro ně také napsal "himmelkomedii" Solný sloupy, Čilimník, Bílí andělé pijí tesavelu a naposled Svět podle Kloboučka. "Řada z jeho režijních opusů s amatérskými soubory byla oceňována i na Šrámkově Písku či Wolkrově Prostějovu. Jeho hry viděli diváci na řadě dalších festivalů, i v -Německu, Rakousku a na Slovensku," říká Alexandr Gregar.

Tejkl dramatik byl čtyřikrát nominován na Cenu Alfréda Radoka v kategorii původní česká hra (1992 Průvan v teráriu, 1995 Kosou na kameni, 2003 Tyrolská elegie, 2007 Země pokladů). Z Divadla Jesličky vytvořil další pravidelnou královéhradeckou scénu. Začátkem 90. let byl i u zrodu Volného sdružení východočeských divadelníků a po mnoho let i jeho místopředsedou, jako porotce působil na řadě celostátních přehlídek studentského divadla.

Český drak "V posledním období založil další autorské Divadlo Samohana, v němž se - jako dramatik - vyrovnával s řadou etických problémů, které cítil a zakoušel sám na sobě. Byl, což tvrdí nejen jeho přátelé, bytost pozoruhodná, všestranná, renesanční, byl třeba znalcem barokního umění, především sochařství. Sergej Fedotov, režisér ruského divadla v Permi a jeho přítel, ho nazýval českým drakem," vzpomíná Gregar. Josef Tejkl, jenž statečně nesl i soukromé tragédie, napsal knihu Záhada dvojhlavé sopky podle svých nebezpečných cest po exotických místech. Mnozí ho poznali jako neúnavného horského vůdce, turistu a horolezce. "Celý život byl tulákem milujícím přírodu, hlavně hory, v Čechách snad nebylo stezky, kterou by neprošel. Zúčastnil se i expedic na Pamír, na Ťan-Šan, Cotopaxi i Chimborazo. Měl v povaze touhu zdolávat nemožné - ať to byly úkoly umělecké nebo pedagogické, vrcholy alpských, korsických či kavkazských velikánů či jejich menších příbuzných - třeba právě Kralického Sněžníku, z jehož vrcholu se v první dubnovou sobotu odpoledne rozhlédl po milovaném světě naposledy," říká Gregar.







Obce v kraji se pustily do rekonstrukcí škol


Datum: 4.4.2009
Autor: Pavel Bednář
Zdroj: Mladá fronta DNES
Strana: 02
Rubrika: Kraj Hradecký

Nový Hrádek - Řada obcí v Královéhradeckém kraji opravuje základní a mateřské školy, na které dlouho neměly peníze. Nové učebny nyní mají v základní škole v Novém Hrádku na Náchodsku. Zvýšila se tím i kapacita školy, kterou ročně navštěvuje 154 žáků. Ti pocházejí nejen z Hrádku, ale i ze širokého okolí. Žáci sem dojíždějí hned z patnácti obcí, a dokonce i z Nového Města nad Metují či Náchoda.

Vestavba tří učeben na půdě školy byla zahájena už před dvěma roky. "Vybudovalo se přístupové schodiště, podlahy a střešní okna. Loni proběhla samotná výstavba učeben a počítačové místnosti, kabinetů, sociálního zařízení, sprch a umývárny. Díky tomu bude moci nadále fungovat i školní družina, která získala samostatné prostory pro svoji činnost. Zateplením stropů učeben a půdy došlo navíc ke snížení spotřeby energie," řekl starosta Nového Hrádku Vladimír Říha.

Počítačová učebna je i pro veřejnost Letos obec vybavila počítačovou učebnu. "Chtěli bychom touto učebnou rozšířit výuku počítačové gramotnosti nejen pro žáky, ale i pro veřejnost, která sem bude moci odpoledne přijít a v různých kroužcích se seznámit s prací na počítači," uvedl Říha. Hrádek by sám ze svého rozpočtu přestavbu školy nezvládl, využil proto norských fondů.

Opravy se dočkala imateřská škola v Česticích na Rychnovsku, do které chodí 27 dětí. V budově se nachází také družina a jídelna, která vaří 72 obědů denně i pro místní obyvatele. Nebýt rekonstrukce, obec by musela provoz všech služeb omezit.

"Technická infrastruktura byla na hranici své životnosti a nesplňovala současná přísná legislativní pravidla. V dezolátním stavu byly především odpady, rozvody vody, elektroinstalace a systém ústředního vytápění," uvedl starosta Čestic Petr Vondráček. Díky opravě obec ušetří i na topení, protože byl instalován ekologický zdroj vytápění. "Zmodernizovali jsme i školní jídelnu a kuchyň a ve školce je celkově pro děti příjemnější prostředí. Možnost umístit děti do mateřské a základní školy přímo v místě bydliště bez nutnosti dojíždět do okolních obcí je výhodou. Očekáváme proto zájem dalších rodičů," dodal.

Obce čerpají peníze z norských fondů O peníze z norských fondů se na opravy školních budov od roku 2007 ucházelo 29 žadatelů, kteří musí práce dokončit do konce tohoto roku. Byly mezi nimi obce i školy samotné. "Během první výzvy bylo 12 projektů, v polovině z nich byla žadatelem obec, zaměřeno na oblast rekonstrukce škol a školek. Nejčastěji žadatelé potřebovali peníze na rekonstrukce sociálních zařízení, vybavení tříd a výstavbu, popřípadě rekonstrukci školních hřišť. Finanční podporu získalo pět projektů," sdělil mluvčí kraje Imrich Dioszegi. Ve druhém kole žádalo o peníze na opravy škol 17 organizací. V 11 případech to byla obec. Jen osm projektů ale uspělo.

Celkem se z norských fondů v kraji rozdělilo asi 79 milionů korun. Peníze směřovaly i na vybavení a úpravy zdravotnických zařízení a zařízení poskytujících sociální služby.