Články pro noviny Náš čas, první článek je z března 1999

ZPĚT na předchozí stránku
  O lyžování na Novém Hrádku

  Pro hodně lidí z Náchodska jsou jejich dětské (pro ty starší nejen dětské) lyžařské vzpomínky spojeny s městečkem Nový Hrádek. Byl cílem mnoha výletů na běžkách, ale byl i místem, kde byla sjezdovka, fungoval vlek, a – i když to je minulost dávnější - byl tam i lyžařský skokanský můstek. Díky nadmořské výšce asi 600 m.n.m. skýtalo okolí Nového Hrádku výborné podmínky k zimním sportům. Klimatické změny však zasáhly i do těchto výšek. Sněhové podmínky jsou zde často nejisté, například během loňské zimní sezóny prakticky nenapadl sníh. Přesto však dál existuje a pracuje lyžařský oddíl TJ Sokol Nový Hrádek, který dlouhá léta pod vedením trenérů Jeronýma Holého a Václava Sychrovského vychovává nové lyžaře a pečuje o areál na Panské stráni. Oba plní své trenérské i organizační povinnosti se zanícením a důsledností, nehledě k obětování vlastního volného času a často i vlastních prostředků. Je to především zásluhou jejich vytrvalosti, že lyžařský oddíl nezanikl a jako jeden z mála v kraji na čistě amatérské bázi systematicky pracuje s dětmi.
Sezóna lyžařů začíná v září. Tréninky jsou jednou týdně v sokolovně, ale dokud to dovolí počasí, trénuje se na čerstvém vzduchu. Děti během podzimu najedou na kolech mnoho kilometrů v poměrně náročném terénu Orlických hor.
  Vlastní lyžařský trénink obvykle začíná soustředěním v Krkonoších, kde tráví členové oddílu sedm až deset dnů před Vánocemi. A dál všechno záleží na sněhových podmínkách. Letos až do poslední třetiny ledna v podstatě nebyl na Hrádku sníh. Už bylo rozhodnuto, že každou sobotu bude nutné s dětmi jezdit výš, do Deštného, nebo na Šerlišský mlýn, ale uskutečnilo se to jen jednou. Sníh totiž nakonec napadl…
  Třicátého ledna zorganizovali členové oddílu závod “O cenu Frymburka”v superobřím slalomu na dvě kola . Ještě čtyři dny před závodem byla sjezdovka téměř holá, pršelo, ale za pomoci větších dětí a některých rodičů, kteří sníh na trasu závodu nosili v igelitových pytlích z míst, kde ještě zbyl, se podařilo připravit podklad. Nutno dodat, že jedině pan Holý věřil, že ta práce bude k něčemu dobrá. Ale předpověď počasí tentokrát vyšla do puntíku přesně a sníh napadl dva dny před závodem, takže byl čas úpravy dotáhnout do konce.
  Počasí v den závodu bylo jasné, mrazivé, v prostoru startu byl silný vítr a teplota mínus čtrnáct stupňů. Hrádovští hasiči však zapůjčili velký vojenský stan a tak se děti během čekání na start mohli před větrem schovat. Závodu se zúčastnilo více než padesát dětí všech kategorií a všem se líbil. Jednak se podařilo organizačně jej zvládnout bez prostojů, výsledky byli počítačově zpracovány ihned po dojetí závodníků , jednak vítězové dostali pěkné ceny. Za ty ovšem oddíl vděčí sponzorům, zejména podnikům Rubena, a.s.Náchod, Komerční banka a.s., Náchod, podnikům Kovap a Kaden z Nového Hrádku a podniku Detecha Nové Město nad Metují. Bez nich by skutečně nebylo možné prezentovat se takovými cenami.
  A co lyžování pro veřejnost?
  Veřejnosti byla sjezdovka přístupná o sobotách a nedělích. V týdnu bylo možné jezdit v době tréninků oddílu v úterý a čtvrtek od půl čtvrté odpoledne asi do půl šesté večer (díky umělému osvětlení), v době jarních prázdnin okresu Náchod však byl vlek v provozu denně. A protože o lyžování na Panské stráni byl letos opravdu velký zájem, měli to všichni členové oddílu těžké. Vlek totiž nemá placenou obsluhu, ve službách se střídají členové oddílu, rodiče lyžujících dětí a rovněž děti od určitého věku jim pomáhají. Rodiny také zabezpečují obsluhu vleku během tréninků. A nejen to. Oddíl si nemůže dovolit zakoupit rolbu a tak je celý areál upravován lidskou silou. Při nedávné sněhové nadílce to bylo chvílemi skutečně obtížné. Velké uznání a poděkování si zaslouží všichni, kteří letos na sjezdovce při sešlapávání a dalších úpravách vypotili nejeden litr potu. I ti nejmladší členové oddílu tvrdě pracovali. A všichni samozřejmě bez jakékoli finanční odměny. Odměnou všem bylo krásné lyžování, které se několikrát protáhlo až do večerních hodin.
  Sezóna tedy končí. Co přát oddílu do budoucna? V první řadě každou zimu dostatek sněhu a zájem veřejnosti. To by časem umožnilo i rekonstrukci vleku ( kotvičkový vlek, který je zde v provozu, se stává pomalu ale jistě raritou) a snad i nákup rolby. Ale především oddíl potřebuje ochotné a obětavé lidi, kteří nelitují svého volného času a jsou ochotni pracovat bez nároku na hmotnou odměnu, i když dnešní doba už v podstatě nic takového nezná.