Historie a současnost Nového Hrádku


Nový Hrádek je malebné podhorské městečko čítající přes 800 stálých obyvatel. Nalézá se v severovýchodních Čechách na úpatí Orlických hor při hranici s Polskem. Katastr obce se rozkládá na ploše 1139 ha a tvoří jej tyto samostatné části: Nový Hrádek, Dlouhé, Rzy a Krahulčí. Katastrem obce protéká říčka Olešenka. Náměstí Nového Hrádku leží v nadmořské výšce 565 m, ale katastr městyse je značně členitý a výškové rozdíly činí od 417 do 674 metrů nad mořem.

Pohled na Nový Hrádek

Největší dominantou Nového Hrádku je barokní kostel sv. Petra a Pavla z roku 1723 se hřbitovní zdí, křížkem a kaplí sv. Jana Nepomuckého. Na hlavním oltáři kostela je umístěn vzácný obraz patronů kostela sv. apoštolů Petra a Pavla, s největší pravděpodobností od Petra Brandla. Uprostřed rozlehlého náměstí je Mariánský sloup z roku 1747, pomník obětem světových válek a kamenná kašna z roku 1864. V katastru obce se nachází několik pamětních křížů, zvonička na Rzech, Boží muka s Madonou na Krahulčím, obrázek sv. Trojice na Dlouhém. Za zmínku dále stojí památník obětem 2. světové války na Dlouhém a pamětní deska v budově sokolovny.

Kostel sv. Petra a Pavla

Dnešní Nový Hrádek vznikl jako podhradí sousedního gotického hradu Frymburka snad již na konci 13. století. První dochovaná písemná zmínka o osadě Hrádek je z 18. července 1362, kdy tehdejší držitel Frymburka Čeněk z Lipé, v letech 1349-1360 nejvyšší maršálek Českého království, ustanovil faráře ke kostelu v Hrádku. V období husitských válek stál tehdejší držitel Frymburka Jan Městecký z Opočna na straně Zikmundově, a proto byl Hrad v roce 1425 dobyt a patrně také vypálen sirotky. Podle soupisu všech poddaných z roku 1651 žilo v obvodu hrádecké (nebo jak se zde říká, hrádouské) rychty celkem 365 obyvatel, přičemž nikdo z nich nevyznával katolickou víru, nařízenou již od r. 1627 Obnoveným zřízením zemským. V letech 1721-1723 byl do dnešní podoby přestavěn v barokním slohu kostel sv. Petra a Pavla.

Významným dnem pro Nový Hrádek byl 10. duben 1736, kdy císař Karel VI. vydal listinu, jíž městečku Hrádku "nepřízní časů úplně zničenému", udělil tři výroční trhy, a sice první středu po Velikonocích, v pondělí po Nanebevzetí Panny Marie (po 15. srpnu) a v den Moudrosti Boží (17. prosince), a ještě jeden týdenní trh. Co to byla ona "nepřízeň časů" se však můžeme jen dohadovat. Snad to byly průtahy ruských pluku v r. 1735 proti zvolenému polskému Králi Stanislawu Leszczyńskému. Je možné, že současně s trhy udělil Karel VI Hrádku také znak a povýšil jej na město. Toto tvrzení však není nijak podloženo. Někdy v této době zřejmě došlo i k rozšíření prvotního jména Hrádek na Nový Hrádek. Nicméně je jisté, že již před r. 1790 muselo městečko používat pečeť, jejíž otisk je uložen v Archivu Národního muzea v Praze. Pečetní obraz tvoří váza se třemi růžemi uprostřed a dvěma tulipány po stranách.

K roku 1790 mělo městečko 204 domů, v roce 1836 bylo v Novém Hrádku 212 domů a 1238 obyvatel. František Palacký v Popisu Království českého uvádí k r. 1843 241 domů a 1429 obyvatel. Při prvním rakouském sčítání lidu v r. 1869 měl Nový Hrádek 1596 obyvatel. To byl nejvyšší počet obavatel v jeho historii. Nyní má 416 domů, ale jen 703 obyvatel, neboť 230 domů je užíváno k rekreaci.

Zřícenina hradu Frymburk

Ve své historii byl Nový Hrádek několikrát stižen přírodní katastrofou nebo pleněním vojsk. Jednou z nejhorších pohrom byl zřejmě velký požár v roce 1843, kdy vyhořelo 45 stavení a chytila i stará zvonice. Zvony prý s děsným rachotem padaly dolů a rozlily se. Vypravuje se, že v kašně, tehdy dřevěné, která byla na náměstí, se voda vařila. Z roku 1848 pochází první zmínka o škole, kdy byla otevřena a vysvěcena nová školní budova se dvěma třídami, ale je nesporné, že škola v Novém Hrádku musela existovat již mnohem dříve. V r. 1920 byla v Novém Hrádku zřízena státní měšťanská škola, pro niž byla v letech 1921-1923 vystavěna nová školní budova nad náměstím.

Základní škola

Z dalších událostí stojí za zmínku založení záložny z podnětu tehdejšího faráře Václava Kilingera roku 1871. V r. 1904 byl otevřen telegrafní úřad, v r. 1909 byl do obce zaveden vodovod a v r. 1924 byla zřízena obecní elektrárna.

Po zrušení poddanských povinností v r. 1848 se Nový Hrádek stal samostatnou obcí. Od r. 1850 do r. 1949 náležel do okresu Nové Město nad Metují (s výjimkou let 1945-1946, kdy patřil do nově zřízeného okresu Dobruška). Od roku 1949 byl Nový Hrádek připojen k okresu Dobruška a od roku 1960 patří do náchodského okresu, přičemž jeho katastr sousedí s hranicí okresu rychnovského.

V roce 1995 převzal starosta Nového Hrádku Josef Svatoň z rukou předsedy Poslanecké sněmovny ČR Milana Uhdeho obnovený znak obce (váza se třemi růžemi uprostřed a dvěma tulipány po stranách) a vlajka. Téhož roku byla tato vlajka ve zdejším kostele slavnostně vysvěcena.

Od počátku osídlování zdejšího regionu bylo hlavní obživou obyvatel především zemědělství. První písemná zmínka o rozvoji průmyslu v Novém Hrádku je z roku 1537, kdy se připomíná těžba železných rud a existence hamru na řece Olešence. V polovině 18. století bylo v Novém Hrádku celkem 30 hospodářů. Dále zde byly 2 mlýny (z toho jeden panský), dva koláři, pět tkalců a po jednom ševci, kováři, řezníkovi, pekaři, krejčím, šindeláři a lžičaři (toto řemeslo se značně rozmohlo a v obci se ještě dlouho provozovalo - proto byli někdy obyvatelé Nového Hrádku nazýváni "vařečkáři"). Z dalších zaměstnání stojí za zaznamenání 11 přádláků, 11 nádeníků a jeden žebrák.

Dobová fotografie

V prvním desetiletí 20. století začal na Novém Hrádku a okolí vznikat textilní průmysl. Jeho zakladatelem byl tehdy ani ne třicetiletý Josef Suchánek, který byl nazýván "králem Orlických hor". Po první světové válce vlastnil 5 mechanických tkalcoven, které zaměstnávaly 220 osob. V současné době působí v Novém Hrádku výrobní družstva Velos (zařízení do koupelen, části jízdních kol), Kovap (hračky) a Kaden (hračky, slunečníky, makety aut), 3 truhlárny, výroba těsnění firmy Přibyl, firma Hartman, pila firmy Klein a několik dalších menších soukromých provozoven. Významným zaměstnavatelem je i Výzkumný ústav Akademie věd

Panský mlýn

Nejstarší alespoň částečně dochovanou památkou Nového Hrádku je zřícenina hradu Frymburka. Hrad Frymburk patřil podle způsobu stavby k nejstarším gotickým hradům v Čechách. Nejmohutnější částí hradu je donjonnová věž o průměru více než 18 metrů, zřejmě nejmohutnější věž tohoto typu ve střední Evropě. V časech třicetileté války, přesně v r. 1638, byl hrad Frymburk vypálen Švédy.

V obci se nachází mnoho zachovalých dřevěných roubených chalup, které slouží k trvalému bydlení i k rekreaci. Moderní dominantu obce tvoří čtyři větrné elektrárny postavené nad Novým Hrádkem na kopci zvaném Šibeník.

Sportovní vyžití obyvatel Nového Hrádku i návštěvníků obce je možné především díky tělocvičné jednotě Sokol, která byla založena již v roce 1896. Ke sportování je možné využít zdejší sokolovnu z roku 1924, přilehlé hřiště nebo v zimě lyžařský svah s moderním vlekem provozovaným rovněž Sokolem. Místem setkávání občanů je jednak pěkná budova kina, která slouží nejen k promítání filmů, ale i k pořádání koncertů a různých veřejných vystoupení, jednak již zmíněná sokolovna, kde se každoročně pořádá několik plesů a zábav. Nelze také nevzpomenout umělecké dovednosti zdejších obyvatel, která se projevuje především ve zhotovování různých typů betlémů.

Tvrdé podhorské podmínky se nejvíce podílely na formování obyvatel Nového Hrádku, kteří jsou ve své věšině velmi přátelští, ale i nebojácní. Projevilo se to především v době okupace nacisty, kdy byl zdejší sokolskou jednotou uspořádán župní sokolský slet, jediný a poslední předválečný na území zcela okupované Československé republiky. Projevovalo se to i v době komunistické totality, kdy se mnoho obyvatel nebálo i přes hrozící perzekuce projevit veřejně svoji víru v Boha. Jistá izolovanost od okolního světa, která v minulosti existovala, se odrazila i na zvláštním "hrádouském" nářečí, kterým dodnes mnoho obyvatel Nového Hrádku mluví.


Podle dostupných materiálů zpracoval ing. Pavel Sobotka