Kostel sv. Petra a Pavla

Historie a inventář kostela sv. Petra a Pavla v Novém Hrádku

11.6.1354 - první zmínky o Novém Hrádku, které se týkají jmenování nového faráře v Olešnici a dokazují existenci Hrádku.

18.7.1362 - patron kostela v Zákraví ustanovil faráře ke kostelu v Hrádku, takže zde zřejmě existovala i fara.

Jak šly dějiny, měnili se majitelé hradu Frymburk a s nimi i faráři místní farnosti. Každý zde zanechal kus svého života a něčím nesmazatelným se zapsal do místní historie farnosti. Střídala se období rozkvětů a úpadků.

Doba husitská dokonce přinesla zánik fary a kostel připadl děkanství dobrušskému. Ne jinak tomu bylo v době pobělohorské.

1721 - 1723 došlo k obnovení fary a dříve dřevěný kostel byl přestavěn do současného barokního slohu.

Interiérové vybavení náleží do několika historických slohů. Zahrnuje období od raného baroka až do současnosti.

Oltář sv. Josefa (boční oltář vpravo) je portálový a patří k nejstaršímu dochovanému zařízení. Je z konce 17.stol. Jedná se o původní hlavní oltář, což dokazuje i text na zadní straně: "Oltář sv. Josefa pochází ze starého kostela byv v něm hlavním oltářem, jak nápis pod jeho obrazem dokazuje - Tento oltář jest vyzdvižen nákladem chudého záduší, ku cti a chvále Boha svatých apoštolův Petra a Pavla....1. Apríl 1691".

Hlavní oltář s bohatou figurální plastickou výzdobou pochází z 1.pol. 18.stol. a je patrně dílem řezbáře z okruhu Matyáše Bernarda Brauna. Na bočních brankách jsou sochy sv. Vojtěcha (s pádlem) a sv. Prokopa majícího nohu na hlavě čerta. Před retáblem jsou asistenční figury andělů. V oltářním nástavci je plastika Boha Otce a holubice symbolizující Ducha sv. Hlavní oltářní obraz představuje sv. Petra a Pavla. Na původním obraze je několik částečných přemaleb.

Architektura kazatelny je ze stejné dílny jako hlavní oltář. Na ambóně jsou reliéfy 4 evangelistů Matouše, Marka, Lukáše a Jana s nápisem o renovaci v roce 1941. Stříška se třemi dřevořezbami andílků představujících trojici ctností Lásku - Víru - Naději. Na vrcholu je socha Krista vzkříšeného.

Křtitelnice je rovněž barokní, pískovcová, kalichovitého typu

Oltář Panny Marie (boční otlář vlevo) je rokokový z 1. pol. 18. století se sousoším Madony s Dítětem a s postranními sochami sv. Václava (se štítem a kopím) a sv. Víta (s kohoutem a knihou). Na oltáři je umístěn relikviář sv. Jana Pavla II. s jeho ostatky (kapka krve).

Sv. Jan Nepomucký je zajímavě řešená dřevořezba na pravé straně presbytáře, nad jehož hlavou nese orel masivní visací zámek jako symbol mlčenlivosti. Je to dílo Ignáce Rohrbacha, původem z Kladska, který patřil k nejvýznamnějším Braunovým žákům.

Lavice jsou empírové z měkkého dřeva z 1. pol. 19. stol.

V kostele lze vidět drobné plastiky z 1. čtvrtiny 20. stol., dokládající činnost sochařské dílny rodiny Marků z Nového Města nad Metují a rodiny Mádlů z Nové Paky.

Obrazy křížové cesty jsou rovněž z 1. pol. 20. stol. jak dokazuje signatura.

Varhany byly nainstalovány Josefem Vanickým v roce 1886 při použití některých dílů varhan z roku 1744 od Kašpara Welzela z Králík.

Co se udělalo od roku 2000:

2001 - Nové dveře kostela: hlavní a 2x boční

2003-2004 Restaurování oltáře sv. Josefa a sochy sv. Jana Nepomuckého

2005 - Nová elektroinstalace a provedení odvětracího soklu obvodních zdí v kostele

2006 - Výmalba interiéru kostela, nová dešěová kanalizace, oprava sanktusové věžicky, nový hromosvod

2007 - Nová dřevěná podlaha pod lavicemi

2013 - Generální oprava varhan

2017 - 2019 Oprava střechy kostela - položení krytiny z měděných šablon

2019 - Oprava hřbitovní zdi