Vyrazili jsme si do Letohradu, na Potštejn a poutní místo Homole

V sobotu 22. srpna 2020 jsme jeli na výlet do sousedního Pardubického kraje. Naplánovaný byl už několik měsíců ve spolupráci s Cestovní kanceláří Jany Hudkové, která nám zařídila na přepravu  malý  pohodlný autobus pro 19 osob pana Josefa Novotného  firmy BN Aktivity s.r.o. řízený jím samotným.

První zastávka byla v Letohradě v Muzeu řemesel. Muzeum bylo nově otevřeno v roce 2000. Z bohaté nabídky jsme si vybrali trasu mechanických řemesel. Všichni jsme byli překvapeni historickým vybavením  pro dílny kolářů, bednářů, kovotlačitelů, zámečníků, kovářů, puškařů, viděli jsme v provozu i pilu na řezání prken takzvaný katr. Vše nám vysvětlil a práci strojů předvedl mladičký průvodce Martin. Když jsme mu děkovali za jeho zasvěcený výklad, pochlubil se, že je herec a že fandí řemeslům. Musíme projevit velkou úctu také majiteli areálu podnikateli panu Taclovi, který vše dokázal zachránit pro budoucí generace. Všechny možnosti prohlídkových tras, které se nabízejí jsme nevyužili. Snad příště.

Po dobrém obědě v areálu muzea jsme směřovali do Potštejna. Pochutnali jsme si na kávě, zmrzlině, či zákusku v zámecké cukrárně a potom jsme ve velkém vedru vystoupali do vrchu do opravené brány hradu Potštejn.  Dopřáli jsme si i čas na neplánovanou prohlídku hradu s průvodkyní, protože kdosi pronesl : ? Vždyť já se sem už nepodívám.?. A nikdo nelitoval vyslechnout povídání o opravované zřícenině, která status hradu získala, až když dostala kaple sv. Jana Nepomuckého střechu. O to se postarala obec Potštejn, která má areál ve vlastnictví. Z nejvyšších pater návrší se nám otevřely nádherné výhledy do kraje.

Projeli jsme obcí Lhoty u Potštejna, pan řidič nás nechal vystoupit před historickým unikátním schodištěm se 153 schody a 16 odpočívadly. Se zbytky našich sil jsme téměř všichni pomalu vystoupali na vrch Homol k poutnímu kostelu Panny Marie Bolestné.

Protože jsme měli předem domluvenou prohlídku, mohli jsme si prohlídnout i kostel uvnitř a vyslechnout si o historii a současnosti  poutního místa. Pan Novotný ušetřil naše kroky dolů a přijel pro nás až ke kostelu úzkou přístupovou cestou. Odtud nás čekal jen návrat domů do Nového Hrádku a Olešnice.

Všichni jsme byli spokojeni, že vyšlo počasí a že nás vezl spolehlivý řidič.  Že jsme se potkali se s zasvěcenými průvodci, získali mnoho informací o nedalekých místech a mohli ocenit mnoho snaživé lidské práce minulé i současné doby.

Závěr? Vybrala jsem uvedený citát z publikace Nekonečný příběh o muzeu řemesel, kterou jsem si  zakoupila. ? Když věříte sobě, vesmír začne pracovat ve Váš prospěch.?

Olešnice v Orl. horách 23. srpna 2020 Martinková Lidmila