Nový Hrádek proti elektrárně není, chalupáři ano

Sdružení Šibeník v Novém Hrádku na Náchodsku si stěžuje, že kraj při posuzovaní vlivu stavby na životní prostřední nepřihlédl k názoru odborníka, který záměr společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje zpochybnil.

Přestože někteří odborníci nedávno stavbu obří větrné elektrárny v Novém Hrádku na Náchodsku nedoporučili, je možné, že sto třicet dva metry vysoké a z velké dálky viditelné monstrum nakonec na území obce vyroste.

Stavbu totiž neodmítají radnice v Novém Hrádku ani mnozí tamní obyvatelé. Elektrárna, kterou chce postavit společnost ČEZ Obnovitelné zdroje prošla už posouzením vlivu stavby na životní prostředí a nic proti ní nemá ani kraj, přestože v jeho studii, kde by mohly větrníky stát, Nový Hrádek není.

Proti výstavbě jsou ale někteří odborníci, část obyvatel a chalupáři, kteří mají domy poblíž místa, kde by měla elektrárna stát. Tvrdí, že řada lidí v obci nemá dost informací o plánované stavbě, která hlukem a dalšími vlivy zhorší život v obci. Proti posouzení vlivu stavby na životní prostředí podali stížnost, neboť míní, že kraj při posuzování nebral v úvahu názor odborníků. Odpůrci elektrárny to před několika dny sdělili hejtmanu Lubomíru Francovi.

Jiří Rous, od kterého si vloni na podzim krajští úředníci vyžádali jeden z posudků na elektrárnu, upozorňuje, že stavba bude mít významný negativní dopad na místní obyvatele i na krajinu. Podle něj může mít také vliv na populaci některých ohrožených ptáků a druhů netopýrů vmístě. Uskutečnění záměru společnosti ČEZ proto nedoporučuje.

Výsledek ankety, které se mohli zúčastnit pouze stálí obyvatelé obce, ovšem nikoli chalupáři, Rous zpochybňuje. Právě chalupářů se prý problém týká nejvíc, neboť v blízkosti budoucí stavby jsou především rekreační objekty. Rous proto doporučuje uspořádat referendum, ve kterém se ke stavbě budou moci vyjádřit všichni dotčení obyvatelé včetně chalupářů.

Společnost ČEZ v dokumentaci předložené k posuzování vlivu na životní prostředí uvádí, že elektrárna bude mít účinnost 20 až 23 procent. Rous proto míní, že vzhledem k tak malé výtěžnosti by kraj výstavbu elektrárny připustit neměl, neboť veřejný zájem, zejména zachování současných hodnot krajiny na Novém Hrádku, převyšuje zájem využití energie větru.

Zástupci sdružení Šibeník řekli, že hejtmana Lubomíra France tento posudek překvapil.

Odpůrci větrné elektrárny, kteří bydlí poblíž místa, kde má stát, poukazují na to, že toto zařízení nemůže splňovat hygienické normy. Mají obavy z nadměrného hluku a infrazvuku a dalších negativních vlivů.

Mluvčí ČEZ Obnovitelné zdroje pro východní Čechy Jiří Kosina řekl, že energetici zatím počítají s výstavbou nové větrné elektrárny, ovšem zatím nedokáže odhadnout termín. Dodal, že nová větrná elektrárna prošla posouzením vlivu stavby na životní prostředí, takzvanou EIA. "Nyní probíhá ke stavbě územní řízení. Poté už by se mělo stavět," řekl Kosina.

Na připomínku, že někteří lidé se stavbou nesouhlasí, především ti, kteří mají obydlí poblíž budoucí elektrárny, řekl, že obec se stavbou souhlasí. "Obec uspořádala na to téma anketu," řekl mluvčí a na připomínku, že anketa proběhla jen mezi trvale žijícími a chataři se neměli možnost v ní vyjádřit, odpověděl, že ČEZ Obnovitelné zdroje jedná s obcí. "To my nevíme, to je věcí obce. Jednáme s obcí a od ní to máme schválené," řekl Kosina.

Fakta:  Nová elektrárna má mít výkon 2 megawatty, vysoká bude 85 metrů, délka listů bude 35,5 metru, vzdálenost od prvního obydlí 370 metrů. Nová elektrárna Enercon E-70 má nahradit farmu čtyř zastaralých strojů EKOV E400 o celkovém výkonu 1,6 megawattu, které na Novém Hrádku stojí od roku 1995.

Chalupář do toho nemá co mluvit?

V Novém Hrádku na Náchodsku, kde se lidé dohadují, zda postavit či nepostavit obří větrnou elektrárnu, vznikl zajímavý problém.

Tamním obyvatelům elektrárna spíš nevadí, protože přinese do obecní kasy peníze. Navíc bude stát dost daleko od jejich obydlí. Největšími odpůrci větrníku jsou chalupáři, ale těch je jen sedmina. Argumentují tím, že je to rekreační oblast a obří stožár ji znehodnotí. Ty tam budou klid a pěkná krajina. A navíc, jejich chalupy jsou blízko. Vedení obce rozpory vyřešilo snadno. Uspořádalo anketu, v níž se však mohli vyslovit jen lidé, kteří v obci trvale bydlí. Většina obyvatel stavbu schválila a bylo po problémech. Chalupáři, kteří často zachránili rozpadlá stavení a dnes patří k těm, kteří pomáhají uchovat typický ráz tamní krajiny, do toho nemají co mluvit jen proto, že trvale bydlí jinde. A ještě horší postavení budou mít v obcích, kde mají převahu. O budoucnosti a dalším rozvoji rozhodne pár místních. Krajina nekrajina.

Záměr využívat oblast Nového Hrádku na Náchodsku pro výrobu ekologické elektrické energie je starý už devatenáct let. Po tom původním zůstaly už před lety čtyři zastavené, nevyhovující a hlučné větrné elektrárny. V posledních letech tuto myšlenku společnost ČEZ Obnovitelné zdroje obnovila.

Vedle čtyř větrných elektráren, vysokých přes čtyřicet metrů, navrhují jednu novou - ovšem s lopatami téměř třikrát vyššími.

Mnoho lidí s tím zpočátku v anketě souhlasilo - jejich městys má totiž dostat od investora v případě spuštění více než osmdesát tisíc korun ročně do obecního rozpočtu!Odpůrci elektrárny však míní, že tyto peníze nemusí obec vůbec dostat, protože ve smlouvě mezi obcí a elektrárenskou firmou se část daru váže až k vyrobené elektrické energii. V oblasti Nového Hrádku panuje totiž podprůměrná povětrnost, což přiznávají i měření ČEZ.

Odpůrci také tvrdí, že přínos do obecní kasy je zanedbatelný ve srovnání s tím, kolik by obec získala v případě přistěhování dalších obyvatel za klidem, který obec dosud nabízí. Naopak varují, že spuštění elektrárny odradí řadu lidí, aby si kupovali v obci pozemky na výstavbu rodinných domů. Vrtule také sníží hodnotu nemovitostí v okruhu tří kilometrů. To tvrdí soudní znalec Jiří Rieger ve znaleckém posudku, který si odpůrci nechali vyhotovit.

"Další věcí je, že hodnota pozemků v obci se díky tomuto zařízení, které bude rušit klid a bude nebezpečné zdraví hlukem či stroboskopickými efekty, podstatně sníží. Navíc věž s vrtulí poz ná krajinu,"míní odpůrci stavby.

Investoři slibovali kvůli farmě levný proud i kabelovku

V roce 1991 přišla do obce soukromá firma a slibovala, že pokud tam postaví větrnou farmu, získá obec levnější elektrickou energii pro veřejné osvětlení a školu. Pokud by elektrárny rušily signál, vybudují v obci kabelovou televizi. Firma vyčerpala 32 milionů státní dotace a postavila v obci místo slibovaných dánských strojů prototypy čtyř věží vyrobených českou firmou takřka na koleně.

Výrobce brzy zkrachoval, takže na věže nebyly ani záruky. Dnes už mnozí lidé říkají, že firma obec podvedla, aby vyčerpala dotaci. Tehdy ČEZ za firmu ručil, takže získal nakonec ony věže, které fungovaly jen ve zkušebním provozu. Ten skončil záhy, když hluk čtyř strojů obyvatele obce rušil a elektrárny nesplňovaly záruky bezpečného provozu.

Odpůrci nové větrné elektrárny v Novém Hrádku míní, že pobočka gigantu ČEZ dnes má zájem o její zprovoznění hlavně proto, aby mohla z rozpočtu státu čerpat dotace, kterými Česká republika podporuje ekologicky vyráběnou energii. "Nejde vůbec o žádnou ekologii. Jde jen o to vytáhnout prostřednictvím elektrárny v Novém Hrádku státní peníze,"míní jeden z odpůrců stavby elektrárny s vrtulí.

Odpůrci tvrdí, že je přitom větrná elektrárna v oblasti Nového Hrádku nevhodná. Sama mapa společnosti ČEZ vytyčující území republiky vhodná pro provoz větrných elektráren ukazuje, že v oblasti Nového Hrádku nijak divoce nefouká a že patří k podprůměrným, co se týče potřebné povětrnosti k provozu věží.

"Bude vyrábět málo energie. Jen bude otravovat lidi a rušit," říká jeden z odpůrců stavby Roman Kocourek, jehož chalupa bude od budoucího monstra vzdálená asi půl kilometru.

To by v jiném státě, například v Rakousku, nebylo možné. Řada států má legislativu, která určuje minimální vzdálenost obydlí od podobných zařízení. "V Dolním Rakousku je norma, která určuje nejmenší vzdálenost od větrné elektrárny dva tisíce sedm set metrů. Česká republika takový zákon bohužel nemá," říká muž.

Záměr vystavět větrnou elektrárnu v Novém Hrádku kdysi prosazovali tři lidé. Bývalý starosta a dva zastupitelé, kteří podepsali souhlas k územnímu řízení na výstavbu. Dokonce ještě dříve, než záměr výstavby projednala obec s obyvateli a než ji schválili zastupitelé. Jedním z nich je dnešní starosta Vladimír Říha.

Vrtule rozdělila rodiny, výlet k elektrárnám nenadchl

Větrné elektrárny rozdělily obec i rodiny na dvě poloviny. Některým lidem nevadí - většinou těm, kteří u elektráren nebydlí a myslí si, že je rušit nebude. Mostrum vadí hlavně těm, kteří bydlí v okruhu do jednoho kilometru od místa, kde by měly stát.

"Rozdělilo to i rodiny. Ředitel školy je podřízený obci a nedávno pomáhal organizovat zájezdy dětí do míst, kde už větrné elektrárny stojí. Děti pak na ně musely psát oslavné ódy. Jednomu obyvateli Nového Hrádku se dokonce stalo, že jeho syn řekl na výtku učitele, že jeho otec si myslí o větrných elektrárnách něco jiného než škola. A dozvěděl se, že jeho tatínek je hloupý a nerozumí tomu," řekl další z odpůrců Roman Grym.

Když ČEZ Obnovitelné zdroje uspořádal zájezd do obcí Nová Ves v Horách a Moldava, kde funguje podobná větrná elektrárna, nenašli účastníci zájezdu při oslovování místních ani jednoho trvale bydlícího obyvatele, který by řekl, že se jejich životní podmínky po spuštění nezhoršily. "Všichni byli rozzlobeni a odrazovali nás od toho, abychom s elektrárnami souhlasili," řekl Roman Grym.

Všichni si stěžovali na velký hluk, který v případě nepříznivého větru slyší, na rušení signálu a takzvaný stroboskopický efekt. "Jedna žena nám dokonce řekla, že pokaždé, když jí stín vrtule zakryje slunce v okně, má dojem, že jí něco padá ze skříně na hlavu. Tak prý v určité fázi dne, kdy jí dosahuje stín vrtule na dům, zatahuje závěsy a rozsvěcuje světlo. Jinak by se z toho prý zbláznila," řekl jeden z účastníků zájezdu.

Starosta elektrárnu brání, ČEZ se odvolává na specialisty

Starosta městyse Nový Hrádek Vladimír Říha nevidí ve výstavbě problém. "Všichni, kdo mají volební právo, se měli možnost ke stavbě vyjádřit v anketě," řekl starosta. Na připomínku, že tuto možnost neměli ti, kteří u elektrárny bydlí a jsou jen chataři, odpověděl: "Kdo to je chalupář? Jenom majitel chaty? A proč? Tam žijí blíže budoucí elektrárně i trvale bydlící občané a ti se mohli vyjádřit." Starostovi připadá k smíchu, že by větrná elektrárna neměla být pro energetiky přínosná.

"Vy jste viděl nějaká čísla, já jsem zase viděl výsledky celoročního měření, když tady byl meteorologický stožár," řekl, ale na otázku, zda bude elektrárna smysluplná a bude vyrábět dost energie, řekl: "To já nemohu tvrdit, to je věcí investora a ne mojí," řekl starosta.

A nebude nová větrná elektrárna moc vysoká? "Jsou za tím stromy, je za tím les. Jestli to bude rušit výhled, je jen věcí názoru," řekl Říha a uvedl, že případné místní referendum o výstavbě je věcí vůle obecního zastupitelstva.

Mluvčí společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje pro východní Čechy Jiří Kosina řekl, že nová větrná elektrárny splňuje veškeré normy v České republice. "Zastaralé jsou čtyři větrníky, které tam stojí. Takže jsou odstavené. Záměrem společnosti je odstranit toto zastaralé zařízení a vybudovat tam jednu moderní elektrárnu o výkonu dva megawatty," uvedl mluvčí a na otázku, zda tato elektrárna nebude obtěžovat hlukem a dalšími jevy, řekl: "Je to moderní technologie, ta už není tak hlučná, jako to zastaralé zařízení. Elektrárnu jsme obci představili a ta nám záměr schválila," řekl Kosina.

K podprůměrnému využití energie Kosina míní, že specialisti, kteří projekty připravují, vycházejí z větrných map. "A určitě mají k dispozici nějaké větrné studie, na jejichž základě vědí, zda se to vyplatí nebo nevyplatí. Já předpokládám, že se to vyplatí," řekl mluvčí.

Povolte větrníky, zaplatíme!

VĚTRNÍKY NA HORÁCH? Čistá energie vyrobená z větru má své klady, ale i řadu záporů. Lidé žijící v Orlických horách se nemohou shodnout, zda peníze, které jim nabízejí případní investoři, stojí za to, aby větrné elektrárny poznamenaly tamní krajinu.

Liberk - I když dotovaný byznys s větrnou energií už nemá takovou podporu státu jako dřív, výstavba větrných elektráren stále řadu firem láká. Zálusk mají i na Orlické hory, kde se zatím netočí ani jeden větrník. Do obecních rozpočtů investoři slibují pravidelné roční příspěvky.
V Liberku tamní zastupitelé už dlouho zvažují, zda přistoupí na nabídku jedné české, či dvou německých společností. "Zatím jsme žádnou nevybrali," řekl starosta Liberku Jiří Šimerda, který zatím o výši nabídek veřejně mluvit nechce.
Vesnice s necelými sedmi sty obyvateli, která se rozkládá na více než padesáti čtverečních kilometrech a má šest místních částí, uspořádala anketu mezi usedlíky. Skoro šedesát procent lidí je pro stavbu elektrárny.
"Myslím, že výsledek ankety nám teď bude poněkud komplikovat život. Původně jsem byl pro elektrárny, protože obecní finance byly velmi nejisté. Teď se to však zlepšilo, proto jsem změnil názor," vysvětlil liberský zastupitel Antonín Jirsa, který žije na Hlásce.
Proti penězům do obecní kasy se ohrazuje chalupář Milan Kotek z Rychnova nad Kněžnou. Podle něj jsou obce zahnány do kouta kvůli svým napjatým rozpočtům. "Je to forma úplatku, není to svobodné rozhodování zastupitelů," tvrdí Kotek.

Větrníky naruší panorama
Třebaže větrníky by se měly točit asi dva kilometry od Hlásky za obzorem táhlého kopce, někteří náhodně oslovení sousedé nad plány obce nejásají. "Jsem spíš proti, i když přesný důvod nemám. Bude z toho asi rámus, zdejší myslivci se bojí plašení zvěře," řekla jedna ze stálých obyvatelek Hlásky, která odmítla zveřejnit jméno.
Chalupářka Věra Pichertová z Rychnova nad Kněžnou, která přes léto v Hlásce bydlí, se obává, že větrníky tamní pěknou krajinu poškodí. "Ten pohled by mi určitě vadil. Nahoře sice fouká, ale ne zas tak často, jak si dotyčné firmy slibují," pochybuje Pichertová.
Podobný názor mají i lidé z Rampuše, kde by na kopci nad osadou měly vyrůst elektrárny také. V jarním slunci a v záplavě kvetoucích stromů je to zatím idylická vesnička. "Nedokážeme si to představit. Kdyby elektrárny vyčnívaly na kopci, bude to hrozné," obávají se manželé Cvejnovi z Kostelce nad Orlicí, kteří mají na Rampuši chalupu.
Louku na kopci u křižovatky Kovárna si investoři vybrali zřejmě i proto, že je těsně před hranicí Chráněné krajinné oblasti Orlické hory. Její vedení už dlouho stavbu větrníků odmítá, a to i v podhůří.
"Krajinný ráz se nedá dělit hranicí chráněné oblasti, ale musí se posuzovat jako celek. Větrníky se dají těžko umístit v podhůří tak, aby krajinný ráz nenarušily," míní vedoucí správy Chráněné krajinné oblasti Orlické hory Zdeněk Záliš, podle kterého elektrárny postihnou i cestovní ruch.
Kritici větrníků často poukazují na zdravotní rizika související s hlukem, infrazvukem či působením odlesků vrtulí. Edvard Sequens a Petr Holub z hnutí Duha však soudí, že jde často o mýty.
"Českým specifikem jsou silné obavy z infrazvuku, který by větrné elektrárny měly vydávat. Německý spolkový zdravotní úřad prováděl na toto téma podrobný výzkum a došel k závěru, že větrné elektrárny žádné škodlivé zvuky takto nízké frekvence nevydávají," píší ekologičtí aktivisté v informační brožuře sestavené z českých i světových zdrojů.
Odmítají rovněž, že by větrníky rušily nadměrným hlukem. Za bezpečnou vzdálenost od domů se prý dá orientačně považovat 400 metrů. Tato vzdálenost by měla stačit ke splnění hlukových limitů.
O tak malé vzdálenosti však někteří lékaři pochybují. Jan Malecha z ordinace pro choroby srdce, cév a krevního oběhu v Chomutově, který se zabýval situací v Krušných horách, potvrzuje, že hlavně děti, staří lidé nebo jinak nemocní mohou kvůli větrníkům trpět, a to třeba poruchami spánku, změnami srdečního rytmu, psychickou labilitou a dalšími obtížemi. "Za minimální bezpečnou vzdálenost se považuje 2,3 kilometru od obydlí, v členitém terénu 3 kilometry," píše Malecha na serveru Stop větrníkům. Norma, která by bezpečnou vzdálenost od elektráren stanovila, však v Česku dosud chybí.

Novohrádečtí se bojí hluku
Hluku z elektráren se hodně obávají někteří obyvatelé Nového Hrádku, kteří mají špatné zkušenosti se starou větrnou farmou. Pracovníci společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje je ale ujišťují, že hlukové limity dodrží.
"U nejmodernějších bezpřevodovkových elektráren lze dokonce snížit výkon, aby se limity dodržely. Věřím, že moderní stavby změní postoj lidí k větrníkům, někdejší české prototypy byly nepodařené," přesvědčoval obyvatele před časem vedoucí oddělení rozvoje větrné energetiky ČEZ Obnovitelné zdroje Tomáš Szkandera.
Nový Hrádek za souhlas s výstavbou jednoho větrníku získá ročně 80 tisíc korun a haléř z každé vyrobené kilowatthodiny. K tomu už v posledních let dostal od nadace ČEZ 1,35 milionu korun na opravy školy. "Se současnou technikou nemůže elektrárna nikomu vadit, proto ji podporuji," řekl novohrádecký starosta Vladimír Říha.
Stát už však větrné elektrárny tolik nezvýhodňuje. Česká republika se sice zavázala, že do roku 2010 bude z obnovitelných zdrojů čerpat přes osm procent veškeré energie, politici se ale přiklánějí k jiným zdrojům, než je vítr.
"Energie z větrných elektráren se může uplatnit jen jako dotovaná. My chceme hlavně racionálně nakládat s rostlinnými zbytky, které vznikají při údržbě krajiny. Jde o bioplynové stanice, pelety nebo třeba kompostování," uvedl královéhradecký krajský radní Jiří Vambera, který má alternativní zdroje energie na starost.

Vyplatí se?

Argumenty pro:
- čistá energie, nezatěžuje životní prostředí exhalacemi a odpady
- zvyšují nezávislost na surovinách
- patří k obnovitelným zdrojům, váže se na ně víc pracovních míst než v jiných oblastech energetiky
- obce díky nim mohou získat další peníze do rozpočtu

Argumenty proti:
- hluk větrné elektrárny o výkonu 1 MW činí 100 až 106 decibelů, u paty větrníku 50 až 60 decibelů (větrníky však musejí splňovat hlukové normy)
- lékaři varují, že scházejí výzkumy o působení nízkofrekvenčního zvuku na lidi
- vysoké věže ovlivňují vzhled krajiny
- počet míst, kde vane vítr, je omezen, stejně tak i počet hodin, kdy se větrníky mohou točit
- výpadky dodávek elektřiny z větrných elektráren je třeba zálohovat jinými zdroji
- aby se výroba elektřiny z větru vyplatila, stát ji musí dotovat

Zdroj: internet, Hnutí Duha (Větrné elektrárny: Mýty a fakta)

Kde by mohly stát

Nový Hrádek - jeden nový moderní větrník o výkonu 2 MW, vysoký 85 m, délka listů 35,5 m, vzdálenost od prvního obydlí 370 m, od osady Dlouhé 710 m - má nahradit farmu čtyř zastaralých strojů EKOV E400 o celkovém výkonu 1,6 MW z roku 1995, vysokých 40 m, s délkou listů 16 m, vzdálených od obydlí zhruba 200 m - ČEZ Obnovitelné zdroje získal před rokem souhlas zastupitelů, posuzování vlivu stavby na životní prostředí krajský úřad v květnu zrušil, protože investor chce změny v projektu

Liberk - Rampuše - obec posuzuje nabídky tří firem na stavbu dvou až pěti větrníků vysokých 100 m, s délkou listů 40 m, od osady Rampuše vzdálených asi 700 metrů

Názory chalupářů horské obce slyšet nechtějí

Nový Hrádek - V Orlických horách žijí třeba půl roku, platí daně i poplatky za odpad. Přesto mají tamní chalupáři pocit, že když jde o rozhodování, obce s nimi zacházejí jako s druhořadými. Když zastupitelé v Novém Hrádku na Náchodsku a v Liberku na Rychnovsku vypsali anketu o stavbě větrníků, rekreanti se k zásadní otázce vyjádřit nesměli. Takové právo zůstalo jen místním usedlíkům, i když ti většinou žijí od chystaných elektráren mnohem dál.
"Nebylo správné, že chalupáři hlasovat nemohli. Nejsem odpůrce větrníků, ale do hor nepatří, to spíš k silnicím a dálnicím," míní obyvatelka Hlásky u Liberku, která chtěla zůstat v anonymitě.
Letošní anketa v Liberku a v jeho místních částech ukázala, že 59 procent trvale žijících obyvatel se stavbou větrníků na Rampuši souhlasí. Vpředloňské anketě v Novém Hrádku hlasovaly pro elektrárnu dokonce tři čtvrtiny usedlíků.
Chalupářů se taková přezíravost dotýká. Namítají, že právě oni budou mít domy nejblíž k elektrárně, možná je bude obtěžovat hluk, zřejmě klesnou i ceny jejich nemovitostí.
"Je divné vyloučit třicet až čtyřicet chalupářů, když se jich to týká nejvíc. Myslím, že je krátkozraké dávat všanc zdraví lidí za 80 tisíc korun ročně pro obec. Takové poškození se však bude těžko prokazovat," míní Roman Kocourek z Nového Města nad Metují, který před čtyřmi lety koupil chalupu v Dlouhém u Nového Hrádku.
Zastupitelé rádi anketami zaštiťují své rozhodování, ale na rozdíl od místního referenda anketa žádnou právní váhu nemá. "Jde vlastně jen o průzkum veřejného mínění," upozorňuje senátorka Václava Domšová, která dění v Liberku sledovala, a dodává: "Odmítám dělat soudce, je to věc samosprávy. Kdyby byly větrníky na každém kopci, vadilo by mi to, ale v Novém Hrádku mě to neuráží, i když i tam jde o panorama hor." Chalupáři z osad kolem Liberku se stavbě větrníků brání alespoň za pomoci několika občanských sdružení. Už dříve prosadili do konceptu územního plánu nesouhlas obce s výstavbou větrníků, ale v návrhu územního plánu se to k jejich nelibosti vůbec neobjevilo. V dubnu proto zastupitelé odhlasovali, že větrníky se vyhnou Rampuši i Malému a Velkému Uhřínovu, kde anketa ukázala největší odpor lidí.
"Zastupitelé měli přijít v první řadě za chalupáři a zeptat se, co by chtěli od obce a co by naopak oni mohli obci nabídnout. Chalupáři tu leckdy zachránili a zvelebili ruiny, takže je to krásný kout. Možnosti pro cestovní ruch tu však obec nehledá," tvrdí chalupář Milan Kotek z Rychnova nad Kněžnou, který je členem občanského sdružení Rampuš.

Většinu nedělá pár křiklounů

Firma na výrobu malých vrtulníků bez posádky chce u Kvasin postavit montážní halu, ale místní se zlobí, že je bude obtěžovat hluk. Když firma uspořádala veřejnou besedu, aby vše vysvětlila, kvůli hlasitým odpůrcům ji ani nemohla dokončit. Teď je zkusí přesvědčit praktickým pokusem. V Novém Hrádku to také vypadalo, že nikdo nechce větrníky. Když obec uspořádala anketu, ukázalo se, že je většina pro. Někdy dobrý záměr zhatí jen pár křiklounů, kteří jsou ze zásady proti všemu. Pokud vesnice nechce být jen skanzenem pro chalupáře, vyplatí se podrobný průzkum nejen podnikatelských záměrů, ale i názorů většiny.